Včelařská konference

Osobně bych to vvynechal, tedy prostředí jako je smog atd.
To by kdysi za sociku musely včely kolabovat každoročně.
Schopnosti detekce se posunuly o řády a čistota ovzduší se zlepšuje.


Postřiky za problém - tedy otravy měl ten rakouký farmář, to je ale tím, že oni tam mají malá políčka, takže na jendu stranu dobré pro pastvu, horší pro uhlídání. U nás uže se ty desítky hektarů dají celkem uhlídat, to nejde jen tak potajmu stříknout, jak asi v tom Rakousku.

To co stojí za zamyšelní je množství toho co cpeme do úlu.
Pamatuji jak mě tady někdo okřikoval když jsem tady řešil že nevíme nic o kvalitě vosku co tu koluje.

A ejhle, najednou se ví že se vozí kamiony vosku do mezistěn z Číny do Včelpa, na západě propukla aféra, že prý tam dovezli vosk co byl pančovaný nějakými oleji či co, . . .

A pořád nevíme co to "léčení" včelám dělá.

Léčení a vosk vynech také, mám souseda alternativce. Ten se drží medu, bez mezistěn a chemie a včelstva mu kolabují na "CCD" také. Varóza problém nedělá, s tou je na tom stejně jako všichni.

"Osobně bych to vvynechal, tedy prostředí jako je smog atd.
To by kdysi za sociku musely včely kolabovat každoročně.
Schopnosti detekce se posunuly o řády a čistota ovzduší se zlepšuje."
Za socíku měli v každém baráku králíky. A leckde kozu nebo býka na výkrm. To znamenalo, že na zahradách mohli sekat trávu na píci nebo na seno až když dosáhla výšky aspoň 10 - 15 cm - měli tam kvetoucí trávníky se spoustou kvetoucích rostlin , které dávaly pyl. Totéž byly okraje cest a další podobné zdroje až hluboko do místních lesů všelijaké lesní loučky. V lesích byla spousta pasek se smrčky zaplevelena malinami a ostružinami a dalším kvetoucím plevelem a nakonec i spousta plevelných kvetoucích stromů jako lípy, javory , břízy, osiky atd. Na polích se tehdejší zemědělci neuměli zbavoat plevelů a tak včelstva měly z pšenice i dalších kultur další solidní doplňkovou snůšku z rostoucích a kvetoucích plevelů. Plevelů se zbavovali tím, že je nechali vzejít a potom je ve kvetoucí fázi zničili mechanicky podmítáním, takže kolikrát na konci srpna a v září byla snůška z plevelné ohnice a hořčice pomalu i na vytáčení, ne na podněcování.
To dnes už není. Tráva na zahradách je hoblována na švédský trávník, kde nic nekvete a mimo zahradu nebývá sekaná vůbec, takže místo hodně kvetoucích drobnějších rostlin se tam rozšířily vysoké, vůbec nebo málo kvetoucí rostliny. Ovocné sromy ze zahrad zmizely. Ten jeden z 10 nebo 20 chalupářů, co ho baví mít doma, jabloně, kvetoucí skalku nebo jiné okrasné rostliny to nevytrhne. V lesích soukromí majitelé hoblují plevelné dřeviny na dřevo na topení a paseky se sazenicemi čistí od kvetoucích rostlin, aby je nezahlušily. Na polích zemědělci úplně zlikvidovali veškerý plevel, takže mimo snůšky z pěstovaných plodin tam nic jiného není.
V celkovém součtu se proti socíku téměř všude pylová snůška obrovsky zhoršila a medná jen o něco méně.

RP:
V celkovém součtu se proti socíku téměř všude pylová snůška obrovsky zhoršila a medná jen o něco méně.
----------

Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu.

A když nepočítám řepku a svazenku tak to není žádná monodieta. Tedy normální směs pylů.

Karel

"Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu."
No v intravilánu, to znamená uvnitř obcí, aspoň u nás se to mnohonásobně zhoršilo. Hlavní zdroj kvalitní výživy včel, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní , slivoní atd dříve byly na 80 - 90 % rozlohy zahrady, nyní to je tak 15 % rozlohy zahrad. Už jen tento zdroj Dokázal kvalitním pylem udržet včely v dobrém stavu až hluboko do léta. Plus ty ostatní vlivy v intravilánu. Zlom byl někdy v letech 1995 - 2000. Všichni včelaři, kteří mají v doletu víc než 5 - 70 % území tyto zahrady, to znamená většina včelařů se včelstvy u svých domů na svých zahradách to musela pocítit.
V extravilánu uznávám, že ta změna k horšímu byla menší a navíc proběhla postupně. Na polích přestala být podněcující snůška pylu a sladiny z plevelů v letech tak 1980 - 1985. A ještě dříve , 1970 - 75, aspoň u nás, proběhlo rozorávání extenzívních luk a pastvin na ty pole, což bylo další zhoršení včelí pastvy, i když mírné nebo pro případ většího množství kvetoucích plevelů na těch polích diskutabilní.
V lesích u nás potom proběhlo mírné zhoršení někdy v letech 1980 - 85, kdy se lesníci začali víc starat o paseky s vysázenými stromky, takže ubylo porostů lesních malin. Silné zhoršení pak proběhlo po sametu, 1990 - 2000, kdy za prvé soukromí majitelé lesů u nás likvidovali napůl přirozený smíšený les, který vznikl bodovým vykácením nejlepších stromů po znárodnění lesů v 50 letech a vyplněním těchto mezer náletovými stromy, jako lípami, javory, osikami, břízami a dalšími a na jeho místo vysadili pečlivě ošetřované smrkové monokultury. A potom tím, že se přestaly sekat všelijaké travnaté kousky na okrajích lesa.
a.
Na druhé straně uznávám, že v extravilánu se to dnes může i zlepšovat. Tam, kde zemědělci přestanou s intenzívním zemědělstvím a začnou s metodami, které připusí jakýsi návrat kvetoucích plevelů na pole a tam, kde zřídí z polí zase zpět extenzívní pastviny.
V lesích, aspoň tady u nás v MS kraji, dochází k intenzívnímu napadání smrkových monokultur kůrovcem, takže majitelé na poničená místa vysazují listnáče a vrací se tam zase jakýsi omezeně smíšený les s podrostem kvetoucích rostlin.
A rozšiřují se všelijaká chráněná území, kde se zase rozvíjí původní diverzita včetně zase původních kvetoucích rostlin.